Britská monarchie
From Wikipedia, the free encyclopedia
Monarchie Spojeného království je monarchický systém, jenž do čela Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (plus Britských korunních závislých území a Zámořských území Spojeného království) staví jako hlavu státu dědičného panovníka známého jako britský král. Jeho pozice je určena nekodifikovanou ústavou Spojeného království, britská monarchie je tedy konstituční. Nekodifikovanost ústavy je britské specifikum, které teoreticky otevírá panovníkovi značný manévrovací prostor. Formálně má dokonce stále pravomoc nad vládou – která je známá jako „vláda Jeho Veličenstva“. V praxi však tato pravomoc může být použita pouze podle zákonů přijatých v parlamentu a v rámci omezení konvencemi a precedenty. Například při jmenování předsedy vlády je politická role britského monarchy - v současnosti - mnohem menší než u řady prezidentů v republikánských systémech. Ani osobně prováděné úkony, jako je králova řeč či otevření parlamentu, nemá panovník pod plnou osobní kontrolou. Prakticky veškerou výkonnou moc drží vláda, především pak její předseda. Zákon schválený zákonodárnými sbory musí mít královský souhlas. Teoreticky může král zákon vetovat - bez možnosti přehlasování veta parlamentem -, ale věc je považována tradicí za velmi ošemetnou a naposledy bylo veto použito roku 1708.[1][2] Panovník a jeho nejbližší rodina plní především různé úřední, ceremoniální, diplomatické a reprezentační povinnosti. Monarchická instituce, označovaná též často jako Koruna (The Crown), také zaujímá jedinečnou kulturní roli. Propaguje britské hodnoty a britskou kulturu v zahraničí, zvyšuje cestovní ruch a podporuje charitativní organizace.[3] Jednou z mála oblastí, kde vůle panovníka hraje zásadní roli, je udělování vyznamenání a šlechtických titulů. Současným panovníkem je král Karel III., který na trůn nastoupil 8. září 2022 po smrti své matky, královny Alžběty II.