Nukleová kyselina
From Wikipedia, the free encyclopedia
Nukleová kyselina je biochemická makromolekulární látka tvořená polynukleotidovým řetězcem, který ve své struktuře uchovává genetickou informaci. Polynukleotidový řetězec je z chemického hlediska polymerem nukleotidů. Nukleotidy jsou monomery složené ze tří složek: kyselina fosforečná, pětiuhlíkatý monosacharid a dusíkatá báze.
Nukleové kyseliny řídí syntézu bílkovin a určují program činnosti buňky a tím i celého organizmu. Nalézají se ve všech živých buňkách, bakteriích a virech. Tvoří čtvrtou velkou skupinu biomolekul spolu s bílkovinami, sacharidy a lipidy.
Nejběžnějšími nukleovými kyselinami jsou kyselina ribonukleová (RNA – ribonucleic acid) a kyselina deoxyribonukleová (DNA – deoxyribonucleic acid). V RNA i v DNA jsou vždy čtyři druhy nukleotidů. Jejich různým pořadím v řetězci lze dosáhnout obrovského počtu kombinací. Právě sekvence jednotlivých druhů nukleotidů, která tvoří primární strukturou makromolekuly, v sobě uchovává genetickou informaci. Molekuly DNA jsou pravděpodobně největšími jednotlivými známými makromolekulami.