Čúai
From Wikipedia, the free encyclopedia
Čúai (japonsky 仲哀天皇, Čúai-tennó, známý rovněž jako 足仲彦天皇, Tarašinakacuhiko no Sumeramikoto) byl čtrnáctý legendární císař Japonska[1] v souladu s tradičním pořadím posloupnosti.[2] Vládl od roku 192 do své smrti v roce 200.[2][3][4] Obě nejstarší japonské kroniky Kodžiki a Nihonšoki zaznamenávají události, jež se staly za údajného Čúaiova života. Císař Čúai je první japonský vládce, který usedl na trůn, a přitom nebyl synem předchozího císaře, neboť jediný syn jeho předchůdce Seimua zemřel velmi mlád. Čúai rovněž nevládl Japonsku z provincie Jamato jako jeho předchůdci, ale přenesl své hlavní město na Kjúšú. Podle záznamů byla jeho manželkou Okinagatarašihime-no-Mikoto, jež se po jeho nástupu na Chryzantémový trůn stala císařovnou Džingu Kógó.
Čúai | |
---|---|
Narození | 149 |
Úmrtí | 200 (ve věku 50–51 let) |
Potomci | Ódžin, Kagosaka no Miko a Ošikuma no Miko |
Otec | Jamato Takeru |
Matka | Futadžiirihime no mikoto |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Názor, že císař Čúai vládl od roku 192 do roku 200 je všeobecně přijímán, avšak události, jež vedly k císařově smrti, jsou poněkud záhadné, neboť záznamy se zmiňují o mstivém duchovi (kami), který měl na jeho skonu podíl. Došlo k tomu údajně poté, co se císař neuctivě vysmál duchově radě, aby napadl Koreu. Nicméně tato zmínka je již dlouho považována za legendu, nikoli za věrohodný údaj. Vzhledem ke skutečnosti, že místo, kde byl císař pohřben, není známo,[1] je Čúai tradičně uctíván u pamětní hrobky (kofunu) v Hačimanově svatyni v Naře.
Moderní historici došli k závěru, že titul císař a jméno Čúai použily k označení tohoto legendárního císaře až pozdější generace. Domnívají se rovněž, že ve skutečnosti vládl mnohem později, než je mu běžně připisováno. Císař Čúai bývá někdy uváděn jako poslední císař období Jajoi.