Botnický záliv
největší záliv Baltského moře / From Wikipedia, the free encyclopedia
Botnický záliv (finsky Pohjanlahti, švédsky Bottniska viken, název je odvozen od historických názvů švédských provincií Botten, což znamená dno, půda) je nejsevernější část Baltského moře, jeho největší záliv, mezi východním pobřežím Švédska (kraje Stockholm, Uppsala, Gävleborg, Västernorrland, Västerbotten, Norrbotten) a západním pobřeží Finska (provincie Severní Pohjanmaa, Střední Pohjanmaa, Pohjanmaa, Satakunta a Vlastní Finsko). Na jihu je od Baltského moře oddělen souostrovím Alandy (také stejnojmenná autonomní provincie Finska), které se nachází v hrdle zálivu a Ostrovním mořem. Je 725 km dlouhý a 80 až 240 km široký. Celkově zabírá rozlohu asi 117 000 km², tj. okolo 28 % rozlohy Baltského moře. Maximálně je hluboký 295 m v jižní části a 112 m v severní části. Hloubka se průběžně zmenšuje, neboť země se zde od poslední doby ledové zvedá asi o 80 cm za sto let.
Botnický záliv | |
---|---|
Maximální hloubka | 295 m |
Šířka | 240 km |
Délka | 725 km |
Rozloha | 117 000 km² |
Zeměpisné souřadnice | 63°0′0″ s. š., 20°0′0″ v. d. |
Nadřazený celek | Baltské moře |
Sousední celky | Baltské moře |
Podřazené celky | Bottenviken, Kvarken, Bottenhavet, Jižní Kvarken |
Světadíl | Evropa |
Stát | Švédsko Švédsko, Finsko Finsko |
Přítoky | Ångermanälven, Byskeälven, Dalälven, Indalsälven, Kemijoki, Kokemäenjoki, Ljusnan, Lapuanjoki, Oulujoki, Pite, Pyhäjoki, Torne, Ume |