Dálkový průzkum Země
From Wikipedia, the free encyclopedia
Dálkový průzkum Země (DPZ) je moderní metoda získávání informací o objektech a jevech na povrchu planety Země bez nutnosti fyzického kontaktu. DPZ se zabývá pořizováním, získáváním, zpracováním a vyhodnocováním letových a satelitních snímků, které zachycují odražené elektromagnetické záření od objektů na zemském povrchu. Tato technologie má široké využití v různých odvětvích lidské činnosti, například v ochraně přírody a životního prostředí, územním plánování, studiu vegetace a v zemědělství.
Díky DPZ lze účinně sledovat změny na zemském povrchu a má potenciál pro analýzu mnoha jevů. DPZ technologie jsou rovněž široce využívány v zemědělství. Česká republika se řadí mezi přední země EU, které tyto technologie intenzivně využívají.
Základem metody dálkového průzkumu je využití dvou následujících poznatků:
- člověk, sám či s přístroji je schopen získávat kvalitativní i kvantitativní informace o jevech a objektech, které ho obklopují;
- každý tento jev nebo objekt nějakým charakteristickým způsobem ovlivňuje své okolí.
Systém dálkového průzkumu tvoří oblast sběru, přenosu a úpravy dat, tzv. technická stránka a oblast analýzy a interpretace dat - zpracování prostorové informace.
Lidský zrak je také možno přirovnat k dálkovému průzkumu. Objekty a jevy, které nás obklopují, zrakem registrujeme, vnímáme, a poté je analyzujeme a interpretujeme.