Erna Solbergová
norská politička / From Wikipedia, the free encyclopedia
Erna Solbergová, nepřechýleně Solberg (* 24. února 1961 Bergen, Hordaland), je norská politička, od října 2013 do října 2021 byla předsedkyní vlády Norska. Od roku 2004 také působí jako předsedkyně Høyre, v letech 2002–2004 byla její místopředsedkyní.
Erna Solbergová | |
---|---|
Erna Solbergová (18. února 2016) | |
28. předsedkyně vlády Norska | |
Ve funkci: 16. října 2013 – 14. října 2021 | |
Panovník | Harald V. |
Předchůdce | Jens Stoltenberg |
Nástupce | Jonas Gahr Støre |
Předsedkyně Høyre | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 9. května 2004 | |
Předchůdce | Jan Petersen |
Ministryně místní správy a regionálního rozvoje | |
Ve funkci: 19. října 2001 – 17. října 2005 | |
Předseda vlády | Kjell Magne Bondevik |
Předchůdce | Jan Petersen |
Poslankyně Stortingu | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 2. října 1989 | |
Volební obvod | Hordaland |
Stranická příslušnost | |
Členství | Høyre |
Narození | 24. února 1961 (63 let) Bergen |
Choť | Sindre Finnes (1996 -) |
Děti | dvě |
Příbuzní | Marit Solberg (sourozenec) |
Alma mater | Langhaugen videregående skole (1979–1980) Univerzita v Bergenu (do 1988) |
Profese | politička a Statsminister |
Náboženství | křesťanství |
Ocenění | komandér Řádu svatého Olafa (2005) Bridgebuilder Prize (2012) Global Citizen Awards (2018) Jubilejní medaile krále Haralda V. 1991–2016 |
Podpis | |
Webová stránka | erna |
Commons | Erna Solberg |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V období 2001–2005 působila jako ministryně pro místní správu a regionální rozvoj ve druhé vládě Kjella Bondevika, kde se mimo jiné podílela na údajném zpřísnění přistěhovaleckéých zákonů[1] a vysloužila si tím přezdívku „železná Erna“ (Jern-Erna). Po volbách v roce 2005 předsedala parlamentní skupině Konzervativní strany až do roku 2013. V parlamentních volbách v roce 2013 se strana pod jejím vedením umístila druhá, ale s větším koaličním potenciálem než první Norská strana práce, a Solbergová se stala norskou premiérkou.[2] Po Gro Harlem Brundtlandové je druhou ženou v této funkci. Její kabinet, často neformálně nazývaný „modro-modrý kabinet“, byl zpočátku menšinovou vládou dvou stran složenou z Konzervativní strany a Pokrokové strany. Kabinet navázal formální spolupráci s liberální a křesťanskodemokratickou stranou. Ve volbách v roce 2017 byla vláda zvolena znovu a v lednu 2018 se koalice rozšířila o Liberální stranu.[3] Tato rozšířená menšinová koalice se neformálně nazývá „modrozelený kabinet“. V květnu 2018 se Solbergová stala nejdéle sloužící norskou premiérkou z Konzervativní strany.[4] V lednu 2019 se vládní koalice dále rozšířila o Křesťanskodemokratickou stranu a tím si zajistila většinu v parlamentu. Po porážce v parlamentních volbách v roce 2021 se Solbergová vrátila do čela opozice.