Michael Mästlin
německý matematik a astronom / From Wikipedia, the free encyclopedia
Michael Mästlin, Maestlin, též Möstlin (30. září 1550, Göppingen – 20. října 1631, Tübingen) byl německý matematik a astronom. Je znám jako učitel Johanese Keplera.
Michael Mästlin | |
---|---|
Narození | 30. září 1550 Göppingen |
Úmrtí | říjen 1631 (ve věku 81 let) Tübingen |
Alma mater | Tübinger Stift Univerzita Tübingen |
Povolání | matematik, astronom, vysokoškolský učitel a astrolog |
Zaměstnavatelé | Univerzita Tübingen Univerzita Heidelberg |
Nábož. vyznání | luteránství |
Děti | Gottfried Mästlin |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Studoval na evangelické škole v Tübingenu teologii, matematiku a astronomii/astrologii. V roce 1571 získal titul magistra a od roku 1576 byl jáhnem v Backnangu, kde si prohloubil své vědecké poznání. Od roku 1580 působil jako profesor na univerzitě v Heidelbergu a od roku 1583 na univerzitě v Tübingenu.
Mästlin byl zastáncem Koperníkových heliocentrických představ. Podle Koperníkova životopisu od Pierra Gassendiho (1654) znal Koperníkovo životní dílo De Revolutionibus Orbium Coelestium a stal se jedním z jeho prvních zastánců.
Byl Keplerovým učitelem i přítelem[1] a ačkoli vyučoval především tradiční geocentrický ptolemaiovský pohled na sluneční soustavu, seznámil Keplera s Koperníkovým heliocentrickým systémem.
Bývá mu také připisováno, že přesvědčil Galilea Galileiho o svém učení, ačkoliv Galilea s Koperníkovým dílem dříve seznámil Christian Wursteisen z Basileje.[2]
Jako první vypočítal hodnotu zlatého řezu – přibližně 0,6180340, o čemž napsal Keplerovi v roce 1597.[3] Vedle Leonarda da Vinciho a Keplera bývá považován za jednoho z prvních, kteří vysvětlili popelavé světlo Měsíce (jako odraz slunečního světla Zemí). Také tvrdil, že komety (jako kometa z roku 1577) nejsou žádné sublunární ani atmosférické projevy.
V roce 1961 byl po něm pojmenován kráter na Měsíci.