Německá východní Afrika
From Wikipedia, the free encyclopedia
Německá východní Afrika (německy Deutsch-Ostafrika) bylo německé koloniální území na východě Afriky, které získávala postupně od roku 1884 Společnost pro německou kolonizaci. Po dohodách s Británií o vymezení sfér vlivu (výměna Zanzibaru za Helgoland) bylo zdejší území roku 1891 oficiálně prohlášeno německou kolonií. Šlo zejména o oblast Tanganiky, některé ostrovy (Mafia) a v pozdějších letech (1898–1899) připojená teritoria dnešní Rwandy a Burundi.
Německá východní Afrika Deutsch-Ostafrika
| |||||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||||
Rozloha |
995 000 km² | ||||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||||
Počet obyvatel |
7 700 000 | ||||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||||
Německá říše Německá říše | |||||||||||||||||||
rupie | |||||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||||
|
Za 1. světové války bylo území obsazeno vojsky Dohody (1916–1917) a po válce rozděleno a svěřeno jako mandátní území Společnosti národů do správy Velké Británie (největší část – pod názvem Tanganika) a Belgie (Ruanda-Urundi), přičemž menší díl (distrikt Kionga) byl připojen k portugalské kolonii Portugalská východní Afrika. Kolonie měla rozlohu 994 996 km², což představuje skoro trojnásobek rozlohy současného Německa.[1]