Odlesňování a změna klimatu
From Wikipedia, the free encyclopedia
Odlesňování je hlavním přispěvatelem ke změně klimatu,[1][2] a změna klimatu ovlivňuje lesy.[3][4] Změny ve využívání půdy, zejména v podobě odlesňování,[5] jsou po spalování fosilních paliv druhým největším antropogenním zdrojem emisí oxidu uhličitého do atmosféry.[6] Skleníkové plyny se uvolňují při spalování lesní biomasy a rozkladu zbývajícího rostlinného materiálu a půdního uhlíku. Globální modely a národní inventury skleníkových plynů poskytují podobné výsledky pro emise z odlesňování.[5] Od roku 2019 je odlesňování zodpovědné za přibližně 11 % globálních emisí skleníkových plynů.[7] Emise uhlíku z odlesňování tropických lesů narůstají.[8][9] Rostoucí lesy jsou propadem uhlíku s dalším potenciálem zmírnit dopady změny klimatu. Některé důsledky změny klimatu, jako je více požárů,[10] výskyt hmyzu, invazivních druhů a bouří, jsou faktory, které zvyšují odlesňování.[11]
Lesy pokrývají 31 % rozlohy Země a ročně jich ubývá 75 700 km2.[12] podle World Resources Institute došlo v letech 2019 až 2020 k 12% nárůstu úbytku primárních tropických lesů.[13]
Odlesňování je často popisováno jako změna půdy z lesní na nelesní, a to jak přirozenými, tak nepřirozenými prostředky. Vztah mezi odlesňováním a změnou klimatu je vztahem pozitivní zpětné vazby:[14] čím více stromů je odstraněno, tím větší jsou účinky změny klimatu, což má následně za následek úbytek dalších stromů.[15]
Odlesňování má mnoho podob: mimo jiné požáry, kácení v zemědělství, chov dobytka a těžba dřeva.