PPŠ-41 Špagin
sovětský samopal / From Wikipedia, the free encyclopedia
PPŠ-41 Špagin (rusky Пистолет-пулемёт Шпагина, pistolet-pulemjot Špagina, Špaginův samopal, zkratka ППШ) byl samopal sovětské výroby, jedna z nejproslulejších zbraní druhé světové války. Do výzbroje sovětské armády byl zaveden v prosinci 1940, široce používán byl zejména v zemích Varšavské smlouvy a rozvojových státech ještě dlouho po válce.
Stručná fakta Typ, Místo původu ...
PPŠ-41 Špagin | |
---|---|
Typ | Samopal |
Místo původu | Sovětský svaz |
Historie služby | |
Ve službě | 1941–60. léta (SSSR) 1941–dosud (ostatní) |
Války | |
Historie výroby | |
Konstruktér | Georgij Semjonovič Špagin |
Navrženo | 1941 |
Výroba | 1941–1947 (SSSR)[4] |
Vyrobeno kusů | cca 6 milionů kusů |
Základní údaje | |
Hmotnost | 5,4 kg (s bubnovým zásobníkem) |
Délka | 840 mm |
Délka hlavně | 265 mm |
Ráže | 7,62 × 25 mm Tokarev |
Princip střelby | dynamický závěr |
Kadence | cca 900 ran/min |
Úsťová rychlost | 455 m/s |
Účinný dostřel | cca 300 m |
Maximální dostřel | cca 1800 m |
Zásobování municí | bubnový zásobník na 71 nebo segmentový zásobník na 35 nábojů. |
Hledí | Železné hledí |
Zavřít