Rytířský řád
From Wikipedia, the free encyclopedia
Rytířský nebo také vojenský řád (latinsky militaris ordo), též rytířský vojenský řád, je pojem, kterým se rozumí vojenské nebo polovojenské společenství (organizace) rytířů, jak v náboženském smyslu (církevní řády) tak světském (sdružení mimo jakoukoli církev), ale zpravidla se odvolávající na křesťanské náboženství a hodnoty včetně rytířské tradice, některé jen ve formě záslužného vyznamenání. Jako vojenský řád je chápána organizace, která kromě rytířů ve svých řadách sdružuje také členy prostého původu – vojáky (pěší bojovníky, ale i jezdce nebo námořníky a jiný personál). Velké vojenské řády zažívaly rozmach zejména v období vrcholného středověku, disponovaly početnými řádovými armádami a některé z nich vybudovaly suverénní řádové státy. Od období vrcholného a pozdního středověku začaly v Evropě vznikat také rytířské řády světské a záslužné.
Poslání a činnost řádů, které přetrvaly do dnešní doby, bývají výlučně dobročinného charakteru, i když jejich vnitřní struktura často připomíná tradice středověku. V 18., 19. a 20. století vzniklo také mnoho řádů, které se odvolávaly na tradici starých církevních řádů. Většinou se jednalo o imitace či nové větve svobodného zednářství.[1] Často se vyskytují i řády samozvané nebo zcela podvodné, např. novodobý Suverénní řád sv. Stanislava[2] nebo Řád sv. Agáty z Paterna[3][4], jejichž smyslem bývá obohacení jejich zakladatelů. Mezinárodně uznávané jsou v současnosti ty řády, které se nachází v Registru rytířských řádů.