Saská kuchyně
From Wikipedia, the free encyclopedia
Jako saská kuchyně (německy Sächsische Küche) se obecně označuje kuchyně hornosaské kultury v prostoru středního Německa. Alternativně se pak hovoří o saské kuchyni jako takové v rámci dnešních hranic Svobodného státu Sasko, u které lze přirozeně vysledovat zřetelné přesahy do stravovacích zvyklostí Saska-Anhaltska a Durynska. Patří sem zejména regionální kuchyně Krušných hor, Fojtska, Horní Lužice a menších oblastí Slezska. Nějaká jednotná saská kuchyně se vyskytuje zrovna tak zřídkakdy jako jednotná německá kuchyně. Jedná se spíš o kombinaci regionálních kuchařských tradic jednotlivých regionů nebo krajů Saska, jako je Fojtsko, pro jehož kuchyni jsou typické mnohé vlivy z Durynska a Franků, Krušných hor nebo Horní Lužice. Ovšem i v Krušných horách existují rozdíly, např. pokud jde o Neunerlei („devět různých pokrmů“), což je typické jídlo u štědrovečerního stolu. Od vesnice k vesnici pak existují zjevné rozdíly v přípravě jídel a v stravovacích návycích.
Sächsischer Sauerbraten | |
Základní informace | |
---|---|
Rozšíření | Sasko |
Typ | regionální kuchyně |
Ingredience | |
Suroviny | brambory, mouka, vepřové a hovězí maso, uzeniny, zelenina |
Dochucovadla | lněný olej, budyšínská hořčice, Schiebböcker Käse |
Pokrmy | |
Jídla | Leipziger Allerlei, Sächsischer Sauerbraten, Teichlmauke, Eierschecke, Dresdner Stollen, Meißner Fummel |
Nápoje | pivo, víno, ovocný mošt |
Tato kuchyně se často považuje za poměrně vydatnou, což je typickým středoněmeckým znakem. Její součástí je řada omáček určených k hlavnímu jídlu a trend servírovat knedlíky jako alternativu k bramborám, těstovinám či rýži. O jednotlivých zvyklostech této kuchyně také rozhodovalo historické bohatství různých saských regionů. Vzkvétající města Drážďany a Lipsko mají bohaté a někdy extravagantní kuchyně, např. Leipziger Allerlei vyráběné z krabů. Naproti tomu obyvatelstvo Krušných hor, do 20. století značně chudé, žilo na jednoduchých pokrmech, jako byly vařené neloupané brambory, tvaroh a lněný olej, bramborová polévka, nebo dokonce jen tak, a to bylo pravděpodobně jídlem většiny obyvatel Krušných hor, o bramborách nebo chlebu se lněným olejem. Ve Fojtsku potom z části dominovala kuchyně zámožných sedláků, pro které byla samozřejmostí nedělní pečeně.