Sibiřský chanát
historický státní útvar / From Wikipedia, the free encyclopedia
Sibiřský chanát (tatarsky Sıbır Chanlığı), historicky též zvaný Turanský chanát, byl stát s turkicko-mongolskou vládnoucí elitou na území jihozápadní Sibiře v 15. a 16. století. Vznikl jako jeden z mnoha tatarských chanátů po rozpadu Zlaté hordy[1] a zanikl po anexi Ruskem.[1] Hlavním sídlem bylo opevněné město Isker (též Sibir nebo Kašlik),[1] na soutoku Irtyše a říčky Sibirky.
Sibiřský chanát Sıbır Chanlığı
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Národnostní složení |
|||||||||
Státní útvar | |||||||||
Vznik |
|||||||||
Zánik |
|||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Sibiřský chanát vládl nad etnicky různorodým obyvatelstvem, sestávajícím z turkických Sibiřských Tatarů a Baškirů a vedle toho Chantů, Mansů a Selkupů, hovořících jazyky uralské skupiny. Jeho porážka Jermakem Timofejevičem v bitvě na Čuvašském mysu roku 1582 znamenala počátek ruské expanze na Sibiř.
Sibiřský chanát spravovali mirzové (perské slovo označující knížete nebo vojenského velitele), pocházející z různých domorodých kmenů. Vládli volně spojeným državám, které všechny nominálně podléhaly chánovi Tjumeně a Sibiře. Vedli také chánova vojska do boje.