Spitzerův vesmírný dalekohled
vesmírná observatoř / From Wikipedia, the free encyclopedia
Spitzerův vesmírný dalekohled či Space Infrared Telescope Facility (zkráceně SIRTF nebo i Spitzer[6]) je vesmírná observatoř určená k pozorování objektů v infračerveném oboru světla. Jedná se o největší infračervený teleskop, který byl vypuštěn do vesmíru,[7] a představuje poslední článek projektu Velkých observatoří spadajícího pod americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku.[8] Tento teleskop, vypuštěný 25. srpna 2003, učinil celou řadu objevů, mezi něž patří např. přímé zachycení světla exoplanet HD 209458 b a TrES-1, potvrzení teorie, že galaxie Mléčná dráha je ve skutečnosti spirální galaxií s příčkou[9][10] nebo zmapování atmosféry exoplanety HD 189733 b. S jeho pomocí byla vytvořena fotografická mozaika Mléčné dráhy skládající se z 800 tisíc samostatných snímků.[11][12] Celou misi společně řídí Jet Propulsion Laboratory a Spitzer Science Center (Pasadena, USA).
SIRTF | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Spitzerův vesmírný dalekohled před startem | |||||||||||
Jiné názvy | (formálně) Space Infrared Telescope Facility (SIRTF) | ||||||||||
Pojmenováno po | Lyman Spitzer | ||||||||||
COSPAR | 2003-038A | ||||||||||
Katalogové číslo | 27871 | ||||||||||
Start | 25. srpen 2003[1] | ||||||||||
Kosmodrom | Mys Canaveral, Florida[1] | ||||||||||
Nosná raketa | Delta II 7920H ELV[1] | ||||||||||
Typ oběžné dráhy | heliocentrická dráha | ||||||||||
Stav objektu | na heliocentrické dráze[1] | ||||||||||
Trvání mise | 2,5 až 5+ roků[1] | ||||||||||
Provozovatel | NASA, JPL, Caltech | ||||||||||
Výrobce | Lockheed Martin, Ball Aerospace | ||||||||||
Hmotnost | 950 kg (2090 lb)[1] | ||||||||||
Délka | 4,45 m | ||||||||||
Parametry dráhy | |||||||||||
Apoapsida | 1,025 8 AU | ||||||||||
Periapsida | 1,002 8 AU | ||||||||||
Sklon dráhy | 1,133 8° | ||||||||||
Doba oběhu | 373,12 d | ||||||||||
Excentricita dráhy | 0,011 323 | ||||||||||
Velká poloosa dráhy | 1,014 3 AU | ||||||||||
| |||||||||||
Teleskop | |||||||||||
Typ dalekohledu | Ritchey-Chrétien[2] | ||||||||||
Průměr | 0,85 m[1] | ||||||||||
Ohnisková vzdálenost | 10,2 m[1] | ||||||||||
Vlnová délka | 400–865 nm | ||||||||||
Chladicí médium | tekuté helium (360 litrů) (LHe, T ≈ 4 K)[1] | ||||||||||
Přístroje | |||||||||||
| |||||||||||
Oficiální web | http://www.spitzer.caltech.edu/ | ||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Základní délka mise činila dva a půl roku, poté byla prodlužována až do stádia, kdy došlo k vyčerpání zásob chladicího helia, bez něhož není nadále možné v některých částech spektra provádět měření.[13][14] Tato skutečnost konkrétně nastala ke dni 15. května 2009.[15][16] Od tohoto data až doposud (2014) pokračuje tzv. „Teplá mise“ (ang. Warm Mission),[17] během níž se dalekohled postupně zahřál na teplotu T ≈ 30 K.[17] Pozorovací možnosti dalekohledu tedy již nedosahují takových výkonů, jako tomu bylo v období před vyčerpáním hélia, nicméně se ukázalo, že je pro vědu i přesto stále velmi přínosným.[18] V roce 2013 se předpokládalo, že mise bude pokračovat nejméně do konce září 2014, s teoretickou možností prodloužit celou misi až do roku 2016.[16]
Dalekohled byl pojmenován dle Lymana Spitzera, amerického teoretického fyzika, který jako první prosazoval myšlenku umisťovat dalekohledy do vesmíru, když ve své práci Report to Project Rand: Astronomical Advantages of an Extra-Terrestrial Observatory[19] z roku 1946 vysvětlil výhody vesmírného prostředí pro astronomická pozorování. Stavba Spitzerova vesmírného dalekohledu stála celkem 670 milionů amerických dolarů.[20] Rozpočet NASA přiřkl projektu SIRTF na rok 2008 celkem 68,4 milionů USD,[21] na rok 2009 se pak operovalo s částkou 71,7 milionů USD.[21] S blížícím se koncem celé mise se přidělovaná částka postupně snižuje.[21]
NASA oznámila konec mise na 30. ledna 2020.[22]