Spor o globální oteplování
diskuse o tom, zda globální oteplování existuje / From Wikipedia, the free encyclopedia
Spor o globální oteplování se týká veřejné debaty o tom, zda ke globálnímu oteplování dochází, v jaké míře k němu v moderní době došlo, co ho způsobilo, jaké bude mít dopady, zda lze nebo je třeba přijmout nějaká opatření k jeho omezení, a pokud ano, jaká opatření by měla být přijata. Ve vědecké literatuře panuje velmi silná shoda v tom, že globální povrchové teploty se v posledních desetiletích zvýšily a že tento trend je způsoben emisemi skleníkových plynů způsobenými lidskou činností.[1][2][3][4][5][6] Tento názor nezpochybnil žádný vědecký orgán na národní či mezinárodní úrovni.[7] Několik organizací, jejichž členy jsou zástupci těžebního průmyslu, zastává odlišná stanoviska[8] a některé se snaží přesvědčit veřejnost, že ke změně klimatu nedochází, nebo pokud se klima mění, není to v důsledku lidského vlivu,[9][10] a snaží se zasít pochybnosti o vědeckém konsenzu.[11]
Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru byl rok 2023 nejteplejším v historii měření, 1,18 °C nad průměrem 20. století. Zároveň všech deset roků počínaje 2014 jsou mezi deseti nejteplejšími.[pozn. 1] Od roku 1982 se globální průměrná roční teplota zvyšovala průměrnou rychlostí 0,20 °C za desetiletí.[12]
Spor je téměř výhradně politický. Existuje vědecký konsenzus, že ke globálnímu oteplování dochází a že je z větší části způsobeno lidskou činností.[13][14] Již v roce 2010 dosahoval konsensus 97 až 98 %, přičemž odpůrci měli nižší kredibilitu.[15] Spory o klíčová vědecká fakta globálního oteplování se častěji objevují v médiích než ve vědecké literatuře, kde jsou tyto otázky považovány za vyřešené, a tyto spory jsou častější ve Spojených státech a Austrálii než v dalších státech.[9][16][17]
Politické a populární debaty týkající se existence a příčin globálního oteplování zahrnují důvody nárůstu pozorovaného v instrumentálních teplotních záznamech, zda trend oteplování přesahuje běžné klimatické výkyvy a zda k němu významně přispěla lidská činnost. Vědci na tyto otázky odpověděli rozhodně ve prospěch názoru, že současný trend oteplování existuje a pokračuje, že jeho příčinou je lidská činnost a že nemá obdoby nejméně za posledních 2 000 let.[18] Spory s veřejností, které rovněž odrážejí vědeckou debatu, zahrnují odhady toho, jak může klimatický systém reagovat na určitou úroveň skleníkových plynů (citlivost klimatu), jak se bude klima měnit v místním a regionálním měřítku a jaké budou důsledky globálního oteplování.
Globální oteplování zůstává tématem rozsáhlé politické debaty, která se často rozděluje podle politických stran, zejména ve Spojených státech.[19] Mnohé z otázek, které jsou ve vědecké komunitě vyřešeny, jako je odpovědnost člověka za globální oteplování, zůstávají předmětem politicky nebo ekonomicky motivovaných pokusů o jejich bagatelizaci, odmítnutí nebo popření – ideologický jev, který akademici a vědci označují jako popírání změny klimatu. Byly zpochybněny zdroje financování těch, kteří se zabývají vědou o klimatu a oponují hlavním vědeckým postojům. Vedou se debaty o nejlepších politických reakcích na vědecké poznatky, jejich nákladové efektivitě a naléhavosti. Vědci zabývající se klimatem, zejména ve Spojených státech, poukazují na nátlak ze strany vlády a ropného průmyslu na cenzuru nebo potlačování jejich práce a skrývání vědeckých údajů, přičemž jim bylo nařízeno nediskutovat o tomto tématu ve veřejné komunikaci. K americkým soudům se dostaly právní spory týkající se globálního oteplování, jeho účinků a opatření k jeho omezení. Bylo zjištěno, že fosilní lobby otevřeně nebo skrytě podporuje snahy o podkopání nebo diskreditaci vědeckého konsensu o globálním oteplování.[9][20]