Světelné znečištění
From Wikipedia, the free encyclopedia
Světelné znečištění (alternativně označované též termínem rušivé světlo, ačkoli jsou oba termíny na odborné či legislativní úrovni oddělené samostatnými definicemi[1][2][3]) je v obecnějším smyslu jakékoli člověkem vytvořené světlo, přidané do venkovního prostředí nad přirozenou úroveň a je spojováno především s nežádoucími vedlejšími účinky (oslnění, pronikání světla do příbytků, osvětlování toho, co není žádoucí atd.); specificky se toto označení používá pro rozptyl světla v atmosféře,[4][5] zejména v oblastech rozsáhlejších městských aglomerací ze svítidel veřejného osvětlení, dopravní infrastruktury, intenzivního nasvícení reklamních ploch, nešetrného architektonického osvětlení, velkých sportovišť, parkovišť, v menší míře i světlem unikajícím z budov a dalších zdrojů světla.
Světelné znečištění lze částečně omezit kvalifikovaným návrhem osvětlovacích soustav tak, aby světlo co nejméně unikalo do prostoru. Světlo se však odráží k obloze i od osvětlovaných objektů (terénu vozovek), čemuž v principu zabránit nejde.