Vyplenění Říma (1084)
From Wikipedia, the free encyclopedia
Vyplenění Říma v roce 1084 je jedna z episod zápasu mezi císařem a papežem - „Boje o investituru”. Poté, co německého krále Jindřicha IV. v Canosse - hradu markraběnky toskánské Matyldy - ponížil papež Řehoř VII. tím, že ho nechal stát tři dny - 25., 26. a 27. ledna 1077 v kajícnickém rouše a bosého, než ho zprostil církevní klatby, říšská knížata 13. května 1077 sesadila Jindřicha a zvolila protikrále Rudolfa z Rheinfeldenu vévodu švábského a synoda v červnu 1080 v Brixenu sesadila Řehoře.
Stručná fakta Trvání, Místo ...
Vyplenění Říma (1084) | |||
---|---|---|---|
konflikt: Boj o investituru | |||
Trvání | 1084 | ||
Místo | Řím, Papežský stát | ||
Výsledek | vyplenění Říma Normany | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Jindřich papežem ustanovil ravennského arcibiskupa Wiberta jako Klementa III.[1]: „na obou stranách zvítězila nenávist nad rozumem“.[2] Rudolf padl v bitvě na Bílém Halštrově (německy Weisse Elster) 15. října 1080.