Ganymedes (měsíc)
jeden z měsíců planety Jupiter / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ganymedes (též Ganymed nebo z angl. Ganymede[8]) je největší Jupiterův měsíc a současně i největší měsíc ve Sluneční soustavě (těsně před Titanem). Společně s Io, Europou a Callisto se řadí mezi Galileovy měsíce. Je větší než planeta Merkur, ale má přibližně jen polovičku její hmotnosti. I tak je ale nejhmotnějším měsícem ve Sluneční soustavě a je 2,01 krát hmotnější než pozemský Měsíc.[9] Ganymedes má průměr 5 262 km. Od Jupiteru je vzdálen 1,07 milionu km a jeho doba oběhu okolo planety je 7,15 pozemského dne.[10] Kdyby Ganymedes obíhal kolem Slunce místo okolo Jupitera, byl by považován za planetu.[11] Spolu s dalšími měsíci Europa a Io je Ganymedes v dráhové rezonanci v poměru 1:2:4 a vůči Jupiteru má vázanou rotaci.
Ganymedes | |
---|---|
Ganymed v pravých barvách na fotografii pořízené sondou Galileo | |
Identifikátory | |
Typ | měsíc |
Označení | Jupiter III |
Objeveno | |
Datum | 13. ledna 1610 (Galileo) |
Objevitel | Galileo Galilei Simon Marius |
Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0) | |
Velká poloosa | 1 070 400[1] km 0,007 155 au |
Výstřednost | 0,001 3[1] |
Periapsida | 1 069 200 km (0,007 147 AU) |
Apoapsida | 1 071 600 km (0,007 163 AU)[pozn. 1] |
Perioda (oběžná doba) | 7,154 552 96[1] d |
Orbitální rychlost | |
- průměrná | 10,880 km/s |
Sklon dráhy | |
- k ekliptice | 0,20° |
- ke slunečnímu rovníku | 0,05° |
Mateřská hvězda | Jupiter |
Fyzikální charakteristiky | |
Rovníkový průměr | 5268,2 ± 0,6[2] km (0,413 Země) |
Povrch | 0,171 Země km² |
Objem | 7,6 × 1010[pozn. 2] km³ (0,0704 Země) |
Hmotnost | 1,4819 × 1023[2] kg (0,025 Země) |
Průměrná hustota | 1,936[2] g/cm³ |
Gravitace na rovníku | 1,428[pozn. 3] m/s² (0,146 G) |
Úniková rychlost | 2,741[pozn. 4] km/s |
Rychlost rotace | 271 km/h (na rovníku) |
Sklon rotační osy | 0,33[3]° |
Albedo | 0,43 ± 0,02[4] |
Povrchová teplota | |
- průměrná | 70 K (minimální)[5] 110 K (průměrná)[5] 152 K (maximální)[6] K |
Charakteristiky atmosféry | |
Složení atmosféry | kyslík[7] |
Ganymedův povrch je tvořen převážně silikátovými horninami a vodním ledem. Vnitřní stavba je podobně jako u planet plně vyvinuta, ve středu se nachází tekuté jádro s velkým obsahem železa. Předpokládá se, že přibližně 200 km pod povrchem Ganymedu se nachází oceán tvořený slanou tekutou vodou mezi vrstvami ledu.[12] Povrch měsíce je tvořen dvěma rozdílnými typy: tmavými oblastmi, silně posetými impaktními krátery o stáří okolo 4 miliard let, které pokrývají přibližně třetinu měsíce. Druhá část je tvořena mladšími, světlejšími oblastmi, které jsou křížem krážem protkané prasklinami a trhlinami. Na území světlejších oblastí je četnost impaktních kráterů řídká. Vznik těchto světlejších oblastí nebyl zatím přesně geologicky vysvětlen, ale předpokládá se, že je spojen s tektonickými procesy způsobovanými slapovým zahříváním.[2]
Ganymedes je jediný známý měsíc ve sluneční soustavě, u kterého byla zjištěna magnetosféra, pravděpodobně tvořená konvekcí probíhající uvnitř tekutého železného jádra.[13] Slabá magnetosféra měsíce je zcela překryta silným magnetickým polem Jupiteru, se kterým je současně i spojena pomocí otevřených siločar. Ganymedes denně obdrží dávku ionizujícího záření o velikosti okolo 8 Remů.[14] Měsíc má slabou kyslíkovou atmosféru, která je tvořena molekulami O, O2 a pravděpodobně i O3.[7] Atomární vodík je v atmosféře jen menšinová složka. Není známo, zda se v atmosféře nachází i ionosféra.[15]
Ganymedes objevil Galileo Galilei během svého pozorování v roce 1610,[16] ale měsíc pojmenoval jiný astronom Simon Marius dle postavy z řecké mytologie Ganyméda, který byl milencem boha Dia a číšníkem bohů.[17] Jde o jediný měsíc Jupiteru, který je pojmenován podle muže. Kolem měsíce jako první proletěla sonda Pioneer 10,[18] následovaná sondami Voyager, které upřesnily jeho velikost. Následovala mise Galileo, která objevila podzemní oceán a magnetické pole měsíce. Na rok 2020 se plánuje vyslání sondy Europa Jupiter System Mission, která bude mimo jiné zkoumat magnetická pole a podpovrchové oceány Ganymedu a Europy.