HR 8799 c
exoplaneta / From Wikipedia, the free encyclopedia
HR 8799 c je exoplaneta v souhvězdí Pegase, která obíhá HR 8799, hvězdu typu lambda Boötis vzdálenou přibližně 129 světelných roků od Země. Její hmotnost činí 5 až 10 hmotností Jupiteru při poloměru o 20–30 % větším, než má tento plynný obr.[1] Obíhá ve vzdálenosti 38 AU s neznámou výstředností a periodicitou 190 roků, jako v pořadí druhá objevená planeta systému HR 8799.[2] Jejími objeviteli se 13. listopadu 2008 stali členové americko-kanadského týmu Christiana Maroise, kteří s ní odhalili další dvě planety tohoto systému z havajských observatoří Kecka a Gemini. K detekci byla využita technika přímého zobrazení.[2][3][4][5][6]
HR 8799 c | |
---|---|
Srovnání velikosti HR 8799 c s Jupiterem (vlevo) | |
Identifikátory | |
Typ | exoplaneta |
Objeveno | |
Datum | 13. listopadu 2008 |
Objevitel | kolektiv Christiana Maroise, observatoře Kecka a Gemini |
Způsob objevu | přímé zobrazení |
Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0) | |
Velká poloosa | ~ 38 au |
Perioda (oběžná doba) | (~ 190 a) |
Mateřská hvězda | HR 8799 |
Fyzikální charakteristiky | |
Rovníkový průměr | 2,6 DJ |
Hmotnost | ~ 7 +3 −2 MJ |
Průměrná hustota | ~ 0,0032 +0,0013 −0,0007 g/cm³ |
Povrchová teplota | |
- průměrná | ~ 870 +10 −90 K |
V lednu 2010 se HR 8799 c stala třetí exoplanetou, u níž byla získána část spektra přímým pozorováním, čímž se potvrdila možnost výzkumu těchto těles přímou spektrografií. Navázala tak na obdobně vytvořená spektra exoplanet 2M1207b a 1RXS J1609b.[7][8]
Blízká infračervená spektroskopie v pásmu 995 až 1 769 nanometrů provedená z Palomarské observatoře potvrdila přítomnost čpavku, možné stopy acetylenu a nenalezla žádný oxid uhličitý ani methan v pevné fázi.[9]
Spektroskopie s vysokým rozlišením, za použití spektrografu OSIRIS na Keckově observatoři, ukázala v pásmu K řadu dobře rozlišených absorpčních čar molekul v planetární atmosféře. Ačkoli chyběl methan, atmosféra obsahovala vodu a oxid uhelnatý; poměr uhlíku a kyslíku HR 8799 c byl vyšší než u domovské hvězdy, což naznačilo zformování planety v procesu jádrové akrece z plyno-prachového mračna.[10][11] V listopadu 2018 vědci potvrdili přítomnost atmosférické vody a absenci methanu, když použili spektroskopii s vysokým rozlišením a přístroj pro adaptivní optiku NIRSPAO na Keckově dalekohledu.[12][13]