Bitva u Cušimy (rusky Цусимское сражение, Cusimskoje sraženije; japonsky 対馬沖海戦, Cušima oki kaisen) bylo hlavní námořní střetnutí, které proběhlo ve dnech 27. – 28. května 1905 mezi Ruskem a Japonskem v Cušimském průlivu a rozhodlo rusko-japonskou válku. Jednalo se o první rozhodující námořní bitvu námořní historie, kterou vedly floty moderních ocelových bitevních lodí[2][3] a první námořní bitvu, ve které hrála zásadním způsobem důležitou roli bezdrátová telegrafie (rádio). Byla charakterizována jako „umírající ozvěna staré éry – naposledy v historii námořních válek se řadové lodě poražené floty vzdaly na volném moři“.[4]
Stručná fakta Trvání, Místo ...
Bitva u Cušimy |
---|
konflikt: Rusko-japonská válka |
Admirál Tógo na můstku lodi Mikasa na začátku bitvy. Zvedající se signální vlajka představuje písmeno Z, které bylo zvláštním pokynem pro flotu. |
|
Trvání | 27. května – 28. května 1905 |
---|
Místo | Cušimský průliv |
---|
Souřadnice | 34°33′59″ s. š., 130°9′3″ v. d. |
---|
Výsledek | Japonské drtivé vítězství[1] |
---|
Strany |
---|
|
Velitelé |
---|
|
Síla |
---|
5 bitevních lodí 23 křižníků 20 torpédoborců 16 torpedových člunů plus pomocná plavidla
| 8 bitevních lodí 3 pobřežní bitevní lodě 8 křižníků 9 torpédoborců pomocná plavidla
|
|
Ztráty |
---|
117 mrtvých 583 zraněných 3 torpédové čluny
| 5 045 mrtvých 803 zraněných 6 016 zajatých 6 bitevních lodí 1 pobřežní bitevní loď 14 dalších potopených 7 lodí zajatých 6 lodí odzbrojeno
|
|
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Bojovalo se ve dnech 27. – 28. května 1905 (14. – 15. května v juliánském kalendáři, tehdy používaném v Rusku) v úžině Cušima mezi Koreou a jižním Japonskem. Japonské loďstvo admirála Heihačira Tógóa v něm rozdrtilo ruskou 2. tichomořskou eskadru pod vedením viceadmirála Rožestvenského, která urazila přes 18 000 námořních mil (33 000 km), aby se dostala na Dálný východ. V Londýně v roce 1906 sir George Sydenham Clarke napsal: „Bitva u Cušimy je zdaleka největší a nejdůležitější námořní událostí od Trafalgaru“;[5] o desetiletí později s tímto úsudkem souhlasil historik Edmund Morris.[6] Zničení floty způsobilo hořkou reakci ruské veřejnosti, což v září 1905 bez dalších bitev vedlo k mírové smlouvě.
Před rusko-japonskou válkou státy konstruovaly své bitevní lodě se smíšenými bateriemi složených převážně z děl ráže 152 mm, 203 mm, 254 mm a 305 mm s úmyslem, aby tyto bitevní lodě bojovaly v bojové linii v rozhodující akci floty na krátkou vzdálenost. Bitva u Cušimy přesvědčivě prokázala, že rychlost bitevní lodi a hlavní výzbroj[7] s větším dostřelem jsou v námořních bitvách výhodnější než smíšené baterie různých ráží.[8]