Ekonomika Francie
ekonomické postavení Francie ve světě / From Wikipedia, the free encyclopedia
Vysoce rozvinutá ekonomika Francie, která stojí především na volném trhu,[11] je podle Světové banky a Mezinárodního měnového fondu šestou nejsilnější ekonomikou ve světě a desátou dle parity kupní síly. Po Německu[12] je druhou největší ekonomikou Evropské unie. Francie mj. patří do tzv. G8, sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte.
Ekonomika Francie | |
---|---|
La Défense je největší finanční distrikt v Evropě | |
Měna | 1 euro (€1) = 100 centů |
Fiskální období | kalendářní rok |
Obchodní organizace | EU, WTO a OECD |
Statistické údaje | |
Populace | ▲ 67 098 824 (1. ledna 2020)[1] |
HDP | $2,463 bil. (nominal; 2016)[2] $2,733 bil. (PPP; 2016)[2] |
Změna HDP | 0,5% (Q2 2017)[3] |
HDP na obyvatele | $38 127 (nominal; 2016)[2] |
HDP podle sektorů | zemědělství (1,9%), průmysl (18,3%), služby (79,8%) (odhad 2016) |
Inflace (CPI) | ▲ 1% (září 2017)[4] |
Míra chudoby | 5,7% (2017)[5] |
Pracovní síla | ~30 mil. (2017) |
Pracovní síla podle sektorů | služby (71,8%), průmysl (24,3%), zemědělství (3,8%) (2016) |
Nezaměstnanost | 9,5% (Q2 2017)[6] |
Průměrná hrubá mzda | €35,484 / €42,300 |
Zahraničí | |
Vývoz | ▼ $505,4 mld. (2016)[7] |
Dovoz | ▼ $525,4 mld. (2016)[8] |
Hrubý zahraniční dluh | $5,250 bil. (31.3. 2017)[9] |
Veřejné finance | |
Veřejný dluh | 96% HDP (odhad 2016)[10] |
Příjmy | $1,3 bil.(2017 odhad) |
Výdaje | $1,5 bil. (2017 odhad) |
Ve francouzské ekonomice dominuje zejména sektor služeb, který v roce 2017 představoval 78,8 % jejího HDP, zatímco sekundární sektor (hlavně průmysl) 19,5 % a primární sektor (zemědělství, rybolov atd.) zbývajících 1,7 %.[13] Jako pátý největší obchodující národ na světě[14] je Francie také nejnavštěvovanější destinací[15][16] a vůdčí zemědělskou velmocí EU.[17]
Na evropském kontinentě zaujímala Francie k roku 2020 status největšího příjemce přímých zahraničních investic (PIZ) a rovněž pozici druhého evropského státu s největšími výdaji na výzkum a vývoj. V roce 2019 obsadila patnáctou příčku nejkonkurenceschopnějšího státu[18] a následně se, podle žebříčku Bloomberg Innovation Index z roku 2020, zařadila mezi deset nejvíce inovativních zemí na světě.[19]
Podle MMF byla v roce 2018 Francie devatenáctou zemí světa podle HDP na jednoho obyvatele v paritě kupní síly 42 878 amerických dolarů. Téhož roku byla uvedena na Indexu lidského rozvoje OSN s hodnotou 0,891 (což naznačuje velmi vysoký lidský rozvoj) a jednadvacátá na Indexu vnímání korupce.[20][21]
Paříž, jako hlavní město Francie a jedno z předních světových měst, má jedno z největších městských HDP na světě,[22] a je prvním městem v Evropě (třetí na světě) v počtu společností zařazených do žebříčku Fortune’s Fortune Global 500.[23] Kromě toho byla Paříž, v roce 2019 podle KPMG,[24] hodnocena jako druhé nejatraktivnější globální město na světě. La Défense, pařížská centrální obchodní čtvrť, byla společností Ernst & Young v roce 2017 hodnocena jako vedoucí obchodní čtvrť v kontinentální Evropě, a čtvrtá nejdůležitější na světě.[25] V Paříži sídlí i organizace OECD. Mezi další významná ekonomická centra patří Lyon, Toulouse (centrum evropského leteckého průmyslu), Marseille, Nice a Bordeaux.
Francii v roce 2019 obývalo 2 400 000 dolarových milionářů.[26] Tentýž rok bylo průměrné bohatství na dospělého 262 100 amerických dolarů.[27] Bohatství francouzských miliardářů se mezi lety 2007 a 2017 ztrojnásobilo, a v dubnu 2020 byl nejbohatším Evropanem Francouz Bernard Arnault (3. nejbohatší člověk planety, podle Forbes),[28] výkonný ředitel a předseda představenstva koncernu LVMH, do kterého spadají značky jako Louis Vuitton, Möet & Chandon nebo Hennessy.