Grónský ledovec
ledový příkrov (ledovec) v Grónsku / From Wikipedia, the free encyclopedia
Grónský ledovec nebo Grónský ledový příkrov[1][2] (grónsky Sermersuaq, Velký ledovec) je rozsáhlý ledový příkrov pokrývající 1 710 000 km2, což představuje zhruba 80 % povrchu Grónska. Jedná se o druhou největší zaledněnou plochu ve světě hned po antarktickém ledovci. Grónský ledovec je od severu k jihu takřka 2 400 kilometrů dlouhý a ve svém nejširším místě na 77. stupni severní šířky dosahuje šířky 1 100 kilometrů. Průměrná nadmořská výška ledovce činí 2 135 metrů. Jeho tloušťka je většinou více než 2 kilometry a někde přesahuje i hranici 3 kilometrů. Obsahuje přibližně 2 500 000[3] až 2 600 000 gigatun ledu.[4] Kromě hlavního ledovcového masivu ležícího na pevnině se podél jeho okrajů vyskytují četné samostatné ledovce pokrývající plochu přibližně mezi 76 000 až 100 000 čtverečních kilometrů.
Stáří ledovce se odhaduje na 110 000 let. Obecně se má zato, že se grónský ledovec formoval v pozdním pliocénu nebo v počátcích pleistocénu srůstáním jednotlivých ledovců. Tento proces neproběhl celý v období pliocénu, ale výrazně nabyl na rychlosti a síle s nástupem první doby ledové. Ledovec za poslední milion let roztál minimálně jednou a to i přesto, že byla koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře nízká.[5] Před 400 tisíci lety bylo Grónsko zelené.[6]
Váha ledovce stlačila centrální část Grónska, skalnaté podloží pevniny pod ním tak dosahuje přibližně nadmořské výšky mořské hladiny, zatímco pás pohoří obepíná ledovec téměř podél celého jeho okraje. Na povrchu ledovce dosahují průměrné roční teploty −31 °C, což je výrazně méně než v ostatních částech Grónska.