Kielský průplav
From Wikipedia, the free encyclopedia
Kielský průplav, stand. jménem Severomořsko-baltský průplav (německy: Nord-Ostsee-Kanal, NOK), známý do roku 1948 jako Průplav císaře Viléma, je 98 kilometrů dlouhý průplav v německé spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko, který spojuje Severní moře u Brunsbüttelu s Baltským mořem u Kiel-Holtenau. Použití průplavu zkracuje cestu přibližně o 250 námořních mil (460 km) proti trase kolem Jutského poloostrova. Přitom nejde jen o časovou úsporu, ale lodě se také vyhnou často velmi neklidnému moři. Podle údajů ze stránek průplavu se jedná o jednu z nejvytíženějších vodních cest světa. V roce 2007 ji využilo více než 43 000 lodí a v tom nejsou započítána malá plavidla.[1]
Kielský průplav | |
---|---|
Současná mapa Kielského průplavu | |
Délka | 98,26 km |
Začátek | Brunsbüttel (Severní moře) |
Konec | Kiel (Baltské moře) |
Státy | |
Německo Německo | |
Města | |
Rendsburg | |
Historie | |
Začátek výstavby | 1887 |
Konec výstavby | 1895 |
Rozšíření | 1907-1914 |
Parametry vodní cesty | |
Třída | VIb |
Mimo to, že průplav spojuje tato dvě moře, je také u Oldenbüttelu propojen krátkým Gieselauským průplavem se splavnou řekou Eider.