Megalodon
vyhynulý druh žraloka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Megalodon (Carcharocles megalodon, v překladu „velký zub“, nebo také Otodus megalodon) je vyhynulý druh žraloka, který žil před asi 23 až 3,6 milionu let během období od raného miocénu do pliocénu. O systematice tohoto tvora probíhaly debaty. Dle jedněch názorů patřil do čeledi lamnovití (Lamnidae) a byl blízkým příbuzným velkého žraloka bílého (Carcharodon carcharias), dle druhých do vyhynulé čeledi Otodontidae; tento předpoklad je pravděpodobně správný. Diskutuje se rovněž o umístění v rodu Carcharocles, Megaselachus, Otodus nebo Procarcharodon.
Carcharocles megalodon | |
---|---|
Model čelistí v Americkém přírodovědném muzeu | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | paryby (Chondichthyes) |
Nadřád | žraloci (Selachimoha) |
Řád | obrouni (Lamnifomes) |
Čeleď | Otodontidae |
Rod | Carcharocles |
Binomické jméno | |
Carcharocles megalodon (Agassiz, 1843) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Megalodon mohl vzhledem připomínat mohutnějšího žraloka bílého či se mohl podobat žraloku velikému (Cetorhinus maximus) či písečnému (Carcharias taurus). Fosilní pozůstatky naznačují, že tento žralok mohl měřit na délku až v rozmezí 18 až 20 metrů. Tyto obří rozměry se u něho objevily patrně z důvodu postupného evolučního vývoje v ochlazujících se vodách.[1] Jeho velké čelisti, vybavené silnými a robustními zuby sloužícími k zabíjení a trhání kořisti, mohly vyvinout při skousnutí sílu 108 500 až 182 200 newtonů.
Megalodoni měli asi silný vliv na strukturu mořských společenstev. Na základě fosilií se zdá, že se jednalo o kosmopolita, tedy druh žijící ve všech oceánech. Zřejmě se zaměřoval na velkou kořist, jako byly velryby, ploutvonožci a velké druhy želv té doby. Na rozdíl od žraloka bílého, který na kořist útočí zespodu, megalodon pravděpodobně využíval své silné čelisti k prokousnutí hrudní dutiny oběti a poškození vnitřních orgánů – srdce a plic. Některé výzkumy naznačují, že tento obří žralok mohl být endotermní (udržoval si stálou tělesnou teplotu).[2]
Megalodon byl v kompetičním vztahu s kytovci lovícími jiné velryby, kteří možná přispěli k jeho vyhynutí. Vzhledem k tomu, že žil primárně v teplých vodách, za jeho vyhynutí mohl i nástup ledové doby či ochlazení oceánů. Zároveň poklesla hladina moře, čímž žraloci přišli o území, kde vyrůstala jejich mláďata. Zmenšil se rovněž počet druhů kosticovců, kteří se zároveň začali přesouvat do polárních oblastí; tím megalodon přišel o hlavní zdroj potravy. Vyhynutí tohoto velkého žraloka ovlivnilo ostatní mořské tvory; poté, co vymizel, velikost kosticovců výrazně vzrostla.