Světová nabídka a spotřeba energie
From Wikipedia, the free encyclopedia
Světová nabídka a spotřeba energie se vztahuje k celosvětové výrobě primární energie, přeměně energie a obchodu s ní a ke konečné spotřebě energie. Energie může být využívána v různých formách, jako zpracovaná paliva nebo elektřina, nebo k různým účelům, například k dopravě nebo výrobě elektřiny. Výroba a spotřeba energie jsou důležitou součástí ekonomiky. Toto téma zahrnuje teplo, nikoli však energii z potravin.[2]
Roku 2021 celková světová primární produkce energie byla 14800 MToe odpovísající 172 PWh za rok čili vykon 19,6 TW. Světová celková konečná spotřeba (díky ztrátám při přeměně a distribuci) byla roku 2017 rovna jen 9717 Mtoe.
Od roku 2022 je spotřeba energie stále přibližně z 80 % tvořena fosilními palivy.[3] Státy Perského zálivu a Rusko jsou hlavními vývozci energie, významnými odběrateli jsou Evropská unie a Čína, kde se na domácím trhu nevyrábí dostatek energie, aby byla uspokojena poptávka po energii. Spotřeba energie obecně roste přibližně o 1–2 % ročně,[4] s výjimkou solární a větrné energie, která v roce 2010 dosahovala v průměru 20 % ročně.[5][6]
Vyrobená energie se podobně jako energie z fosilních paliv zpracovává, aby byla vhodná pro spotřebu konečnými uživateli. Řetězec dodávek energie od počáteční výroby až po konečnou spotřebu zahrnuje mnoho různých činností, které v konečném důsledku způsobují ztráty užitečné energie, viz exergie.[7]
Spotřeba energie na obyvatele v Severní Americe je velmi vysoká, zatímco v méně rozvinutých zemích je nízká a obvykle více obnovitelná.[8][9] Existuje jasná souvislost mezi spotřebou energie na obyvatele a HDP na obyvatele.[10]
V důsledku pandemie covidu-19 došlo v roce 2020 k výraznému poklesu spotřeby energie na celém světě, ale do roku 2021 se celková poptávka po energii na celém světě obnovila a v roce 2022 dosáhla rekordní výše.[11]
Závažným problémem týkajícím se výroby a spotřeby energie jsou emise skleníkových plynů. Z přibližně 50 miliard tun celosvětových ročních celkových emisí skleníkových plynů[12] bylo v roce 2021 v důsledku energetiky (téměř všechny z fosilních paliv) vypuštěno 36 miliard tun oxidu uhličitého.[13] Cíl stanovený v Pařížské dohodě o omezení změny klimatu bude obtížné splnit.[14] Bylo představeno mnoho scénářů snížení emisí skleníkových plynů, obvykle pod názvem čistá nula do roku 2050.