Ázerbájdžán
stát v západní Asii a východní Evropě / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ázerbájdžán, plným názvem Ázerbájdžánská republika (ázerbájdžánsky Azərbaycan Respublikası), je největší a nejvíce zalidněná země v oblasti Kavkazu.
Ázerbájdžánská republika Azərbaycan Respublikası | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Azərbaycan marşı | |||
Motto Odlar Yurdu (Země věčného ohně) | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Baku | ||
Rozloha | 86 600 km² (111. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy | ||
Nejvyšší bod | Bazardüzü dağı (4 485 m n. m.) | ||
Časové pásmo | +4 | ||
Poloha | 40°18′ s. š., 47°42′ v. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 10 164 464[1] (90. na světě, 2022) | ||
Hustota zalidnění | 111 ob. / km² (100. na světě) | ||
HDI | ▼ 0,734 (vysoký) (82. na světě, 2012) | ||
Jazyk | ázerbájdžánština a další jazyky | ||
Národnostní složení | Azerové 95 %, ostatní 5 % | ||
Náboženství | islám přes 95 %[2] (šíité 85 %, sunnité 15 %),[3] pravoslaví 2 %,ostatní 1 % | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | poloprezidentská republika | ||
Vznik | 30. srpna 1991 (nezávislost na SSSR) | ||
Prezident | Ilham Alijev (İlham Əliyev) | ||
Předseda vlády | Ali Asadov (Əli Əsədov) | ||
Měna | manat (100 gepiků) (AZN) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 17 776[4] USD (64. na světě, 2015) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 031 AZE AZ | ||
MPZ | AZ | ||
Telefonní předvolba | +994 | ||
Národní TLD | .az | ||
multimediální obsah na Commons |
Je situován v jihozápadní Asii; podle některých názorů na vedení hranice mezi Evropou a Asií může být řazen mezi evropské země. Na východě je ohraničen Kaspickým mořem, na severu sousedí s ruskou republikou Dagestán (284 km), na severozápadě s Gruzií (322 km), na západě s Arménií (787 km) a na jihu s Íránem (611 km). Ázerbájdžánská exkláva Nachičevan navíc sdílí 9 km hranice s Tureckem. Ázerbájdžán nemá přístup k otevřenému moři, pouze ke Kaspickému moři. Země má podle odhadu z roku 2021 více než 10 milionů obyvatel.
Ázerbájdžánská demokratická republika vyhlásila svou nezávislost v roce 1918 a stala se prvním demokratickým státem v muslimském světě. Byla však záhy začleněna do Sovětského svazu (1920) jako Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika. Současná republika Ázerbájdžán vyhlásila svou nezávislost 30. srpna 1991, ještě před oficiálním rozpuštěním Sovětského svazu v prosinci 1991. Vzápětí poté, v září 1991 se od ní odtrhla oblast Náhorního Karabachu na jihozápadě Ázerbájdžánu, v níž žijí převážně etničtí Arméni. S Arménií o tuto oblast pak Ázerbájdžán vedl náhornokarabašskou válku, která skončila v roce 1994 vítězstvím Arménů. Následkem této války ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad 16 % svého území, 578 545 osob bylo přemístěno, 8 606 uprchlo. Ze čtyř zasedání Rady bezpečnosti OSN vzešla usnesení (č. 822, 853, 874, a 884) žádající stažení arménských vojsk z Náhorního Karabachu. Velkou část ztracených území Ázerbájdžán dobyl zpět v druhé karabašské válce roku 2020 a celé území získal zpět v roce 2023 v třetí karabašské válce.
Ázerbájdžán je unitární stát, republika s poloprezidentským politickým systémem, který však není vnímán jako demokratický. Moc drží od roku 1993 jediná strana, Strana Nový Ázerbájdžán (Yeni Azərbaycan Partiyası), již vedl nejprve Hejdar Alijev a nyní jeho syn Ilham Alijev. Ústava nedefinuje státní náboženství a všechny hlavní politické strany jsou sekulární. Převládajícím náboženstvím je nicméně šíitský islám, jakkoli je podle sociologických průzkumů ázerbájdžánská společnost nábožensky vlažná.