Émile Zola
francouzský novinář, dramatik a básník / From Wikipedia, the free encyclopedia
Émile Zola (2. dubna 1840 Paříž – 29. září 1902 Paříž) byl francouzský spisovatel a novinář.
Émile Zola | |
---|---|
Émile Zola | |
Rodné jméno | Émile Édouard Charles Antoine Zola |
Narození | 2. dubna 1840 Paříž, Červencová monarchie |
Úmrtí | 29. září 1902 (ve věku 62 let) Paříž, Třetí francouzská republika |
Příčina úmrtí | otrava oxidem uhelnatým |
Místo pohřbení | Hřbitov Montmartre (do 1908) Pantheon (od 1908; 48°50′46″ s. š., 2°20′46″ v. d.) |
Povolání | politický novinář, kritik umění, romanopisec, esejista, dramatik, povídkář, literární kritik, divadelní kritik, novinář, spisovatel, básník a fotograf |
Ocenění | důstojník Řádu čestné legie |
Nábož. vyznání | ateismus |
Choť | Alexandrine Zola (od 1870) |
Partner(ka) | Jeanne Rozerot (od 1888)[1] |
Děti | Jacques Rozerot (Jacques Émile-Zola) Denise Rozerot (Denise Émile-Zola) |
Rodiče | Francesco Zola a Émilie Aubert |
Funkce | prezident Společnosti francouzských spisovatelů (1891–1894) prezident Společnosti francouzských spisovatelů (1895–1896) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Je považován za vůdce a ideového mluvčího naturalismu a je jedním z nejznámějších francouzských romanopisců. Na literární úrovni je známá především jeho románová freska Rougon-Macquartové (Les Rougon-Macquart), která ve dvaceti svazcích zachycuje francouzskou společnost za Druhého císařství na příběhu několika generací rodiny Rougon-Macquartů a jejích představitelů. Z toho cyklu se nejvíce proslavily romány Štěstí Rougonů (La Fortune des Rougon, 1870), Břicho Paříže (Ventre de Paris,1873), Zabiják (L'Assommoir, 1877), Nana (Nana, 1880), Germinal (Germinal, 1885), Lidská bestie (La Bete humaine,1890).
Svými pokrokovými názory měl velkou zásluhu na liberalizaci politického života ve Francii. Významně se angažoval zejména v Dreyfusově aféře, kdy otevřeným dopisem prezidentu republiky pod názvem J'accuse (Žaluji)[pozn. 1] hájil nevinu kapitána Alfreda Dreyfuse, neprávem odsouzeného za špionáž.