Markomanské války
From Wikipedia, the free encyclopedia
Markomanské války (latinsky Bellum Germanicum et Sarmaticum) byla série válek trvajících patrně od roku 166 do roku 180.[2] Tyto války se staly bojem Římské říše především proti germánským kmenům Markomanů, Kvádů a sarmatským Jazygům. Během Markomanských válek došlo i k dalším konfliktům s dalšími germánskými, sarmatskými a gótskými národy podél obou stran celé délky severovýchodní evropské hranice Římské říše, kterou z velké části tvořila řeka Dunaj.
Stručná fakta Trvání, Místo ...
Markomanské války | |||
---|---|---|---|
Marcus Aurelius přijímá podrobení poražených Markomanů se vztyčenými vexilly. Reliéf pochází ze zaniklého oblouku Marka Aurelia v Římě. Nyní umístěný v Kapitolských muzeích. | |||
Trvání | 166–180 | ||
Místo | Germánie, podél řeky Dunaj, provincií Panonie a Dácie | ||
Výsledek | vítězství Římanů | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Markomanské války probíhaly převážně za vlády římského císaře Marca Aurelia, který během vojenského tažení proti barbarům začal psát své filozofické dílo Meditace.[pozn. 1]